Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >Permon Sherpa 16°
India pale ale („IPA“)
Redaktor PanVrchni , 28.2.2017Lahev zakoupená v pivním baru Nubeerbar, Balbínova ul., Praha - Vinohrady
Vcelku dostupná a silná IPA ze sokolovského pivovaru Permon nese (nikoliv do hor) jméno Sherpa. Je čirým pivem barvy připomínající jantar či lesní med, s hustou, špinavě bílou, trhající se, ale jinak stabilní pěnou.
Nad pěnou se nesla vůně grepů, nasládlých citrusů, mírně konopná, s pryskyřičným – „borovicovým“ tónem.
Chuti dominuje nadprůměrně plné a poněkud nasládle těžší ovocité tělo s okamžitě se napojující chmelovou hořkostí – nejprve jemně pryskyřičně aromatickou, posléze svíravou a dlouze, opět jakoby pryskyřičně, táhlou.
Upřímně se doznávám, že až poté, co jsem si ve složení přečetl „žitný slad“, jsem si v chuti uvědomil jistou zemitost, kterou jsem předtím přisuzoval chmelu.
Nasycenost byla z lahve nižší, pitelnost dobrá.
Sherpa je takový typický ejl od Permona – chutě jsou sladěné, i celkem hezky chmelený, ale poněkud „těžký na zadek“ . Tento nedostatek by čepovaná a dobře vychlazená verze asi dokázala z valné části skrýt. Čili – Sherpu určitě mohu pít i si ji užít, ale v českém pivním rybníčku existují ještě vyladěnější kousky.
Harrachov - František - světlý ležák 12°
světlý ležák
Redaktor PanVrchni , 26.2.2017lahev zakoupená v Pípa Beer story, Dlouhá 14, Praha 1
Světlý ležák František z harrachovského pivovaru Novosad doputoval v lahvi až do matičky Prahy, kde jsem jej nejen zakoupil, ale též vypil.
Po přelití z lahve do půllitru vyšuměla pěna - nejprve hustá, ale posléze rychle řídnoucí se zůstávajícím koberečkem; přesto do dopití piva zůstala půlcentimentrová vrstva.
Vůně nad pěnou byla nasládlá a lehounce ovocitá, po opadnutí pěny spíše chmelová, barvu mírně zakaleného piva piva bych opsal jako odstín „dřevo – meruňka“.
Hned na úvod chuti mě uvítalo moc pěkné, svěží i plné sladové tělo se zřetelnými medovými tóny, do nichž rychle a ladně vplouvá aromatická pryskyřičnost chmele, záhy doplněná mírně štiplavou chmelovou hořkostí. Ta posléze lehounce zrpkne a sladu chuťově trochu „uteče“, ovšem způsobem, který charakter piva takřka neruší.
Celý průběh chuti decentně doprovázejí kvasnice.
Říz střední, pitelnost velmi dobrá, věřím, že u čepované varianty bych napsal „výborná“.
Za opravdu vydařené na Františkovi z Harrachova považuji ono „svěže-medové“ sladové tělo, plné jak Krakonošovo břicho a podobně spokojené – taková plná ladnost se u minipivovarských ležáků zas tak často nevídá. Mít trošku vyladěnější (a snad i velkorysejší) chmelení, byl bych vysloveně nadšen – takto jsem „jen“ velmi spokojen :-)
Poutník 10°
světlé výčepní pivo
Redaktor PanVrchni , 24.2.2017restaurace Chameleon, Michelská ul., Praha
Klasickou vysočinskou desítku Poutník jsem si dal v restauraci Chameleon v Praze, kde mají kromě stabilní nabídky piv z Chotěboře často také nějaké další méně obvyklé pivo.
Desítka Poutník je čirým pivem poměrně sytě zlaté barvy a středně husté, bílé, velmi pomalu klesající pěny, nad níž lze cítit nasládlou i mírně chmelovou vůni.
Přímočará chuť je tvořena příjemným a harmonickým, středně plným sladovým tělem krásně sladěným s chmelovou hořkostí zcela odpovídající české „desítce“.
Hořkost se posléze projevuje i mírně a sympaticky aromaticky a na úplném konci doušku lehounkým sklonem k trpknoucímu ulpění, prozrazujícímu použití chmelového extraktu, ale velmi citlivě a umně skrytého.
Pivo bylo středního řízu, chutě dokonale harmonicky propojeny a pitelnost skvělá.
Dosti tlachů – výčepní Poutník je zkrátka velmi dobrá desítka – zdánlivě „obyčejná“, ale přitom neokázale ladná, pitelná do té míry, že jakmile se vpijete, je těžké přestat.
Hradecké pivo - 1424 14°
dunkel weizen
Redaktor PanVrchni , 22.2.2017Pípa Beer story, Dlouhá 14, Praha 1
V Rodinném pivovaru v Hradci Králové si zřejmě libují v číslech, neb se pivovovar jmenuje prostě „713“ a jeho polotmavý pšeničný speciál (patrně dunkelweizen) pro změnu 1424.
Voněl velmi příjemnou, zřetelně hřebíčkovou a nasládlou vůní, a pěna nad mírně zakaleným pivem mahagonové barvy byla béžová, hustá a stabilní.
Chuťově se „1424“ projevuje částečně nasládlým, ale též spíše sušším tělem ihned doprovázeným jemnou chutí hřebíčku i aromatickou chmelovou hořkostí, což se záhy prolne s náznakem chuti oříšků a mandlí, rychle překrytým karamelovo-hořkou vlnou. Na konci průběhu chuti už zůstává jen jemně hořký dozvuk.
Průběh chuti je příjemně dlouhý a vy si můžete vychutnávat ty přelévající se vlny chuťových vjemů. Po vpití se tělo nepůsobí nijak hutně a začnou též více vystupovat svěží ovocité tóny. Říz byl spíše jemnější, pitelnost skvělá.
Nu - „polotmavý pšeničný speciál 1424“ byla opravdu „jízda“ . Takovou náruč skvěle sladěných chutí jsem od tmavšího pšeničného piva ještě nezažil. Nadto je v rámci pšeničných piv poměrně důrazně chmelený, což mu dodává na osobitosti a neotřelosti. Tleskám!
Trautenberk APA 14°
American pale ale („APA“)
Redaktor PanVrchni , 20.2.2017Pípa Beer story, Dlouhá 14, Praha 1
APA z pivovaru Trautenberk v Malé Úpě jsem ochutnal v pivním barvu Pípa beer story v centru Prahy, kousek od Staroměstského náměstí.
Pivo barvy zralých meruněk a poměrně husté a trvanlivé pěny vonělo po tropickém ovoci a troše citrusů.
Po napití je úvod chuti suše ovocitý (tropické ovoce) i lehce sušenkový. Ovocitost pak má v druhé polovině doušku neobvyklou a nestylovou lehounce jahodovou linku. Je ovšem opravdu decentní a pro mě osobně nerušivá. V dalších doušcích se tělo více projevuje i suchou nasládlostí.
Hořkost není nijak důrazná, jen jemně svíravá a mnohem více spíš aromaticky ovocitá.
Chutě jsou velmi dobře sladěny, plnost střední až mírně vyšší, nasycenost nižší, pitelnost výborná.
Celkově tedy Trautenberk APA představuje mírně specifickou, ale jinak moc dobře pitelnou APA. Ve strávení celého večera s tímto pivem by mi asi dokázala zabránit jen jeho vyšší cena.
Světlý ležák Svijany 450, uvařený ke 450tému výročí založení Svijanského pivovaru, je od té doby příležitostně k dostání v různých restauracích nebo i v lahvích (můj případ).
Po přelití z lahve voněl nasládlou a trochu chmelovou vůní a vyšuměla se bílá, nekompaktní, trhající se pěna (naznačující použití jako chmele, tak extraktu).
Pivo bylo vyšší barvy, přirovnatelné k lesnímu medu.
Chuť uvozuje "svijansky" nasládlý slad, ovšem od první vteřiny s libým doprovodem chmelové hořkosti. Ta se projevuje i téměř pryskyřičně aromatickým projevem a dohromady se sladem tvoří příjemnou, až jemňounce "dřevitě svíravou" a současně i mírně chlebovou kombinaci. Při trošce soustředění odhalíte v chuti i slabé ztrpknutí chmelového extraktu, ale dá se říct, že v míře jen velmi málo rušivé.
Říz střední, plnost střední až mírně vyšší, pitelnost po vpití se velmi dobrá.
Prémiový ležák Svijany 450 je tedy příjemným ležákem, který má charakter. Není zde cukr, a tak nepůsobí tak přehnaně nasládle jako jiná svijanská piva. Úplná pecka to sice není, ale ostudu oslavě 450 let trvání Svijanského pivovaru rozhodně nedělá.
V pražském Café Mauro jsem ochutnal pale ale Melchior ze Zámeckého pivovaru Albrecht ve Frýdlantu. Oficiální informace sice hovoří jen o pale ale, ovšem já bych se nebál to mírně upřesnit na American pale ale (APA).
Melchior je pivem světlejší, slámové barvy, mírně zakalené s hustou bílou pěnou, nad níž byl cítit voňavý chmel.
V chuti se projevuje sušší sladové tělo velmi ladně doprovázené ovocitou, jemně aromatickou a chuťově komplexní chmelovou hořkostí střední úrovně. Ta se ke konci doušku ještě elegantně protáhne do decentně a příjemně svíravě hořkého sevření.
Říz byl jemnější, přirozený, plnost střední, pitelnost výborná.
Zatím všechny ejly, které jsem z Frýdlantu pil, byly velmi kvalitní a Melchior to jen potvrzuje - zkrátka velmi dobrý, čistý a pitelný pale ale.
Hodně sladká chuť, ale s příjemnou hořčinou. Kdysi jsem pil pivo podobné chutě zakoupené v Belgii.
S potěšením shledávám, že zpestření pivní nabídky občas proniká i do tradičních "plzeňských" hospod, jakou je třeba restaurace U Perónu v blízkosti Smíchovského nádraží v Praze. Zde jsem ochutnal světlý ležák Vilém z pivovaru Vilém v Jincích.
Voněl kvasnicovou a mírně chmelovou vůní, barva byla hodně světlá, sotva slámová; mírně zakalená pěna pak hustá, bílá a trvanlivá.
Chuť uvádí sladěný, harmonický a svěží projev sladového těla, příjemně táhle nasládlý a doprovázený nezanedbatelnou mírou kvasnic. Na vše se rychle a ladně napojuje jemná chmelová hořkost - nevtíravě aromatická, dávající sladu velmi zdvořilý a uctivý doprovod.
Vše osvěžuje mírný, přirozený říz drobounkých bublinek.
Středně plné pivo je výborně harmonicky sladěné a až nebezpečně pitelné.
Světlý ležák Vilém z Jinců je tedy velmi čistý, méně chmelený minipivovarský ležák, jehož předností jsou převším pitelnost a harmonie.
Velice chutný hořký porter. K dostání je v údajně limitované edici společně se slabším světlým bráškou K17. Ač nejsem apriori milovníkem tmavých piv, toto je v každém případě velmi povedené, a na svou sílu i relativně dobře pitelné. V chuti cítím typickou praženost, ale zároveň i jisté lesně-ovocné tóny, pěna je dlouhotrvající, hustolesového charakteru. Poměr cena/výkon je u tohoto piva silně nadprůměrný!
Litovel Černý citron nealko má i svého alkoholického bráchu, nazvaného "překvapivě" Litovel Černý citron alko.
Po přelití z plechovky se půllitru zašuměl temně černohnědý, proti světlu rudnoucí nápoj s řidší, pomalu klesající pěnou okrové barvy, nad níž se nese převážně limonádově citronová (svěže kysele i nasládle) vůně.
Chuť uvozuje sladce citronový, až limonádový nástup, poměrně plný a jaksi "nešizeně" působící. Pod ním málo nápadná nasládlost tmavého piva. Spojení obou chutí je přirozené a nenásilně působící a společně se protáhne až k velmi jemnému působení chmele (je zde přítomna jak drobná aromatičnost, tak velmi mírná hořkost).
Litovel Černý citron alko je nápojem střední plnosti i řízu a na průmyslový pivovar se celkově jedná o sympatický a pitelný počin, který si na nic nehraje a splní to, co od něj očekáváte.
Druhým zbraslavickým pivem, jímž jsem byl podarován, byl tmavý ležák Permoník.
Voněl nasládle, až "pečeně" zatěžkaně sladovou vůní, barva byla temně hnědorudá; zrzavě okrová pěna poměrně rychle opadla na slabý "lišej".
Chuti dominuje středně plné, marmeládově nasládlé, ale přesto absolutně ne únavné tělo, velmi elegantně se prolínající s jemným aroma chmele a nenápadnou praženou linkou.
Do toho jaksi mimochodem promlouvají kvasnice.
Plnost byla střední či mírně vyšší, říz nižší, harmonie výborná a tak i pitelnost skvělá.
Zbraslavický Permoník mě tedy, stejně jako světlý ležák Hubert, potěšil. Čitelný, přímočarý, čistý tmavý ležák. Pokud od tmavého piva neočekáváte těžkopádnou nasládlost nebo naopak suchou praženost, budete určitě spokojeni a budete s tímto pivem moci klidně strávit celý večer, což u současných českých tmavých ležáků rozhodně není běžné.
Perfektní IPA/nebo snad AIPA. Skutečně povedený kousek pro milovníky hořkých piv, kde se chmelem nešetřilo. Zároveň je třeba upozornit na skutečně suchý dojezd - na rozdíl např. od též výtečné mordýřské Double IPA, která je výrazně sladší. Nicméně, vše od Mordýřů se popíjí opravdu dobře, a plusem je určitě (minimálně v regionu Pardubicka) příznivá cena v porovnání s produkty jiných českých minipivovarů, které momentálně dle mého cenu šroubují do závratných výšin (nebudu jmenovat, ale např. takový Raven, byť bezesporu vynikající, ale za 0,7 l chtít 95 Kč, tak to už je nehoráznost...).
Bedřichův vánoční speciál
polotmavé speciální pivo
Redaktor PanVrchni , 7.2.2017restaurace Veselka, Litomyšl
Vánoční svátky mi dozněly s Bedřichovým vánočním speciálem z restaurace/minipivovaru Veselka v Litomyšli.
Jak už to u vánočních speciálů bývá, i tento byl tmavší barvy, připomínající černý čaj. Krémově hustá pěna světle okrové barvy byla pevná a stabilní, vůně nasládle karamelová.
Chuť se vyznačuje očekávaně plným tělem, těžce sladce ovocitě nasládlým, ladně propojeným s jemnější chmelovou hořkostí. Ta v ústech nenápadně dvě tři vteřinky doznívá.
Táhlá nasládlost se projevuje hlavně nechám-li pivo v ústech chvíli poválet.
Chutí se táhne i mírná alkoholovost, která po čase může začít rušit (je ovšem možná, že byla alkoholovost způsobena tím, že už je přes měsíc po Vánocích a pivo v sudu trochu „pracovalo“, pil jsem jej totiž i před měsícem a alkoholovost mi přišla téměř nezřetelná).
Říz byl slabší a pitelnost obstojná.
Celkem je tedy Bedřichův vánoční speciál klasickým českým polotmavým speciálem. Za klad bych označil, že není napěchován hřebíčkem, koriandrem a dalším „vánočním“ kořením a také pěkně zvládnuté spojení hořkosti a sladu. Za zápor naopak zmíněnou alkoholovou linku.
Výborný nesladký plnotučný ALE z břeclavského pivovaru.Pivo je tmavší barvy, řekl bych až rubínové. V chuti cítím grepovo-čokoládové tóny. Velice pitelný, hořký a zároveň vyvážený kousek. Proti supermarketovým ejlům minimálně o level výš.
Kamarád (díky, Karle :-)) mi přivezl PET lahev světlého ležáku Hubert ze Zámeckého pivovaru Zbraslavice.
No, světlého... Po přelití do půllitru se ukázala velmi tmavá, jantarová barva, také voněl těžce nasládlou vůní až "pečeně ovocitou" vůní.
Pěna světle okrové barvy byla středně hustá a spadla cca na 0,5 cm, pak už stabilně držela.
Co naznačila vůně a barva potvrzuje i chuť - v ní se na nás hned vyvalí moc příjemné, plně nasládlé (ale ne zatěžkaně ulepené) tělo s jemnými medovými či "sladkoovocnými" tóny, náznakem karamelu a dokonce trošky "topinek" (českých).
Hořkost je jen jemně aromatická a ne zrovna důrazná, ale zato bezvadně propojená s tělem piva.
Říz byl nižší, ale jinak vše opravdu krásně harmonické a výborně pitelné.
Zbraslavický Hubert je tedy velmi dobrý ležák, který si tyká s mnichovským stylem a kdyby mi byl takto představen, vůbec bych se necítil v rozpacích. Každopádně mě velice potěšil a moc rád bych si jej dal znovu.
Za mne špičkové pivo typu IPA. Silná hořkost dlouho zůstává na jazyku a ovocný podtón dobarvuje příjemnou plnou chuť.
Kdo má rád hořá piva bude nadšen. Ochutnal jsem hodně piv tohoto stylu převážně tuzemské provenience a celkem často mi tyto vzorky (hlavně z minipivovarů) přišly dosti sladké. Jejich pitelnost a chuť byly často výtečné, nicméně za mne to bylo mnohdy na hranici toho, aby mohly a měly být nazývány a zařazeny do této kategorie IPA, sladší chuť je zřejmě prodejnější a je přijatelnější pro větší skupinu štamgastů.
U Kurtizány je zřejmé, že se jedná čistokrevou IPU.
V chuti lze opakovaně objevovat nové nuance, přímočarost se tu snoubí s dobrodružství v každém doušku.
Pryskyřičná vůně je příjemná, chuť osvěžující.
Takto má pivo vypadat!
Velkopopovický Kozel - nefiltrovaný tmavý ležák
tmavý ležák
Redaktor PanVrchni , 2.2.2017restaurace Kobyla, Praha - Kobylisy
Aktuálním speciálem nabízeným v "plzeňských" restauracích je nefiltrovaný tmavý ležák Kozel.
Ten je sotva průsvitným pivem temně hnědorudé barvy s hustou a poměrně pevnou světle okrovou pěnou a mírně nasládlou vůní.
Odstaveček o chuti bych uvedl takto: po napití jsem vnímal prázdnější nástup s troškou hořké čokolády, ovšem ladně a svěže působící. Posléze se přidala lehounká praženost a mírná nasládlost ve slabounké stopě marmelády z lesního ovoce.
Hořkost je slabší a mírně trpknoucí po doznění ostatních chutí a tato trpkost s dalšími doušky zesiluje.
I tak ovšem pivo působí svěže a slušně sladěně a tudíž i dobře pitelně, čemuž přispívá i přiměřený říz.
Nefitrovaný tmavý Kozel mi připadal jako o něco lepší a silnější černý Kozel s trochou kvasnic. A v tomto podání, ačkoliv to mezi tmavými pivy není žádný "odvaz", jde o obstojný počin, sympatický hlavně svou pitelností.